Závodníci ideální stav jejich řidičské schopnosti se nazývají "zóna“. Jsou v kondici plné soustředěnív nejlepším případě převzali kontrolu instinkt a talent, hlava se stává zcela volnou a může se starat o další věci.
O tom je technik Formule 1 pat symonds jednou řekl: "Fernando Alonso je extrémně dobrý v tom, že dokáže závod takříkajíc přečíst. Dokáže se mentálně odpojit od čisté jízdy a má rezervy na přemýšlení o průběhu závodu. Pamatuji si závod v Kanadě, kdy Fernando mluvil téměř celé kolo v rádiu a bylo to také jeho nejrychlejší kolo! Když jsem tedy v autě sám a oni mi volají, zpočátku rozhodně jedu pomaleji. Evidentně mu to ale vůbec nevadí. Toto plus v mentálních schopnostech ho odlišuje od jeho soupeřů."
Ještě více extrémní ale to bylo to, co to bylo v roce 1988 Ayrton Senna vyprávěný kvalifikací GP Monako. Brazilec popsal, v jakém stavu je to praktické pozoroval sám sebe, jak jezdí v závodním autě, všechno fungovalo automatickya mysl byla odpojena od těla. "Už jsem měl pole position, s půlsekundovou převahou, ale jel jsem rychleji a rychleji, o sekundu před konkurenty, pak téměř o vteřinu a půl. Jel jsem jen instinktivně, byl jsem v jiné dimenzi než v tunelu, mimo vědomé chápání. Vystoupil jsem z auta a řekl svým inženýrům: „To je maximum, na ještě rychlejší jízdu není prostor.“ Už nikdy jsem ten pocit nezažil."Opravdu úžasné, můžeme přidat."
A co mohou říct dnešní závodníci o pocitu, když jdou na závod hledat výše uvedenou situaci “zóna„?
George Russell, Williams: "Když si nasadíte helmu, stanete se jiným člověkem. Získáte tu vizi tunelu. Jsem naprosto klidný a velmi vypočítavý. Zbývají vám jen dva cíle: jet co nejrychleji a předjet závodníka před vámi."
Lance Stroll, Aston Martin: "Skoro jako by svět mimo závodní auto vůbec neexistoval. Než odjedete, můžete cítit, jak vám srdce tluče v krku, v žaludku máte motýly, ale to všechno odpadne, když to opravdu začne."
Carlos Sainz, Ferrari: "Všechno nabývá soutěžního ducha a najednou pro vás všechno ostatní již není tak důležité."
Lewis Hamilton, Mercedes: "V závodním voze se ve mně objevuje válečník. V každém případě se považuji za válečníka, protože musím každý den bojovat s tolika věcmi. Potřebujete určité vlastnosti a pokud to vzdáte, pak se nikdy nedostanete na vrchol. Potřebujete lokty a musíte být pevní. To byl důvod, proč jsem jako chlapec šel na karate, protože jsem nechtěl být pronásledován a zastrašován. Chtěl jsem se bránit. A je také v závodním voze. Pokud chcete být úspěšní, pak o to musíte bojovat, na stříbrném podnose vám to nikdo nepodá. A pokud jsem získal místo, pak ho nevrátím."
Mick Schumacher, Haas: "Rád nosím helmu. Vidím všechny, ale ostatní mě nevidí. Při závodění zapomínám na všechno kolem. Žiji jen přítomností."
Sebastian Vettel, Aston Martin: "Přepnete do jiného režimu, nechcete myslet na nic jiného. Všichni jsme většinou ambiciózní. Jinak bychom se vůbec nedostali tak daleko."
Daniel Ricciardo, McLaren: "Miluji tento stav, do kterého se dostávám, když jedu po trati. V normálním životě jsem rád laskavý chlap, ale konkurent ve mně požaduje, abych byl tím nejagresivnějším a neoblomnějším závodníkem. A pokud mám být úspěšný, tak ano."
Valtteri Bottas, Mercedes: "Když motor nastartuje, pak jedinou roli hraje závodění. Když soutěžím, chci být úspěšný, na ostatních mi nezáleží."
Yuki Tsunoda, AlphaTauri: "Nemyslím na nic jiného než na svůj úkol. To je úplně jiná situace než mimo auto."
Fernando Alonso, AlpineF1: "Závodní dráha není místo pro laskavost. To vede pouze k nedorozuměním. Proto je lepší být vždy agresivní."