Bojan Vrbnjak
Začátek 2000. léta let byl zcela v pořádku chytrá řešení nebo nápady (chytré bylo společné vlákno). Němec subkompakt vůz se svými dobyl evropský trh ultrakompaktní, s městskými rozměry a poměrně příznivou cenou. Není proto divu, že mnoho výrobců v té době zareagovalo modely, jako jsou tyto Peugeot 1007 ali Toyota Aygo.
Kromě modelu Aygo japonský výrobce představil i jeden neobvyklý Endo koncept, ještě kompaktnější model s řadou futuristických řešení. Části designu byly později použity v malém Toyota iQ.
Město je jeho životní prostor
Endo navrhl Toyota Evropské centrum designu ED2 ve Francii, a byl poprvé představen na autosalonu v r Frankfurt v roce 2005. Jeho tvar přitahuje pozornost: čtvercové čáry a křivky se protínají v malém těle, které je dlouhé 3 metry, široký 1,69 metry a vysoký 1,52 metry.
Čísla, která nejsou příliš daleko od čísel v modelu smart fortwo, ale na rozdíl od německého modelu se promítají do větší, více praktický a high-tech interiéry. Ve vozidle to překvapuje plochá obrazovka, který se táhne přes celou palubní desku a trochu připomíná tu moderní hyper obrazovka značky Mercedes-Benz.
Čtyřmístný vůz s kompromisy
Je to uvnitř Toyota podobnější 2 2 +, se dvěma plnými předními sedadly a dvěma malá zadní sedadla, které jsou vhodné pro děti nebo dospělé, ale pouze na krátké výlety. Všimněte si, že tato dvě sedadla nejsou polstrované (aby se získalo pár centimetrů prostoru), což napovídá, že nejde zrovna o prvotřídní komfort. Jsou jistě velmi praktické, jelikož sedačky slouží i jako pravé gramofony, kde lze zavazadla lépe uložit, když na palubě nejsou žádní cestující.
Kromě toho to tak je nastupování do auta snadné také díky dveřím, které otevírají se jako nůžky. Nevíme který motor byla vybavena Toyota, ale je možné, že to bylo stejné jako tehdy Aygu, který byl k dispozici s benzínovým motorem 1,0 s výkonem 68 HP a dieselové motory 1,4 s výkonem 55 HP.
